Hned po skončení nedávného Mistrovství České republiky barevných pásků jsme mezi našimi žáky a juniory slyšeli, že by se co nejdříve rádi vydali na další závody. Jedna z největších škol u nás, Sonkal Praha, pořádá každoročně na konci května velkou mezinárodní soutěž Sonkal OPEN, a tak byla volba jasná. A jelikož se mezi našimi členy zvětšuje i seniorská členská základna (nemyslíme tím babičky a dědečky, ale věkovou kategorii 18-39 let), našli se hned i dva řidiči, závodníci. Celá výprava se vydala na cestu ve 4:30 z Frýdku-Místku a za necelé 4 hodiny dorazila na místo dění, do sportovního centra Řepy, na okraji Prahy. Soutěže se účastnilo více než 300 závodníků z 5 zemí (ČR, Slovensko, Norsko, Ukrajina a Chorvatsko) a tak nebylo divu, že se i začátek závodění posunul oproti plánovanému harmonogramu skoro o více než půl hodiny. Jelikož celá soutěž probíhala systémem skupin (tedy každý s každým), zajel si každý minimálně 3 zápasy.
První kategorií, na kterou přišla řada, byly technické sestavy žlutých pásků. Tam jsme měli hned 3 žáky – Adama a Dominika Horníčkovy a Davču Michálka. Nejvíce se dařilo Adamovi Horníčkovi, který si tak na své konto připsal první medaili dne pro TKDFM. Adam vyhrál celkem 3 zápasy a v následné finálové skupině se umístil na krásném 3. místě. Dominik a Davča zacvičili své sestavy velmi dobře, a i když si domů nevezou žádnou medaili, získali opravdu cenné zkušenosti do dalšího závodění. Ve stejnou chvíli jako kluci závodil na jiném ringu i náš ostřílený bojovník, Luki „Puki“ Pustějovský. Tomu se navzdory velmi kvalitním soupeřům podařilo vyhrát krásnou stříbrnou medaili. Jak sám říkal, stříber už má hodně a příště bude mířit rovnou na zlato.
Po krátké časové odmlce se konečně na program dostaly kategorie našich juniorů a seniorů. Maty Macho závodil ve skupině zelených pásků a bez jediné chybičky (soupeřům opravdu nedal žádnou šanci) porazil všechny své protivníky a zaslouženě si vybojoval zlatou medaili. Zanedlouho poté se rozjely i kategorie juniorek, Kačky Teslíkové a Elišky Horňáčkové. I když se holky s každým dalším zápasem zlepšovaly, na medaile to bohužel nestačilo. Společně jsme si řekli drobné chyby, na kterých musí zapracovat, a tak vůbec nepochybuji o tom, že je další závody čeká medailové umístění. Po juniorech se konečně dostali na řadu také naši dva senioři, Viťa a Honza. Oba již ostřílení závodníci se pustili do svých kategorií se značným zápalem. Bohužel se jim však nepodařilo vyhrát dostatečný počet zápasů, a oba tak skončili bez medaile. Nutno však dodat, že začít se závoděním až v dospělém věku jistě vyžaduje notnou dávku zápalu pro věc a my je opravdu obdivujeme! A konečně se dostalo i na naši juniorskou reprezentantku, Sašu Koláčkovou. Ta závodila v kategorii starších juniorek, I. dan. Po několika výhrách v základní skupině se probojovala do finálové skupiny, kde se potkala se svými „kolegyněmi“ z reprezentace, a nakonec se umístila na bronzové příčce.
Jelikož se těchto závodů za náš oddíl účastnily převážně žluté a zelené pásky, měli jsme do sportovního boje (matsogi) nominované jen 3 závodníky. Jako první přišla na řadu Saša, která v mezinárodně nabité kategorii vybojovala bronzovou medaili. Saša se letos zúčastnila přípravných soustředění reprezentace a samotného Mistrovství Evropy, které ji posunuly zase o kousek dále. Proto je třeba ještě vytrvat a více výher se jistě časem dostaví.
Mezi nováčky mezi modrými pásky patří obě naše juniorky, Eliška a Kačka. I když se holkám nepovedlo umístit se na stupně vítězů, probrali jsme spolu jejich nejčastější chyby v ringu a rozebrali si taktiku jejich boje do budoucna. Obě jsou velmi šikovné a já se těším, až je uvidím se znovu rvát!
Celkově se naší výpravě podařilo vyhrát 1 zlatou, 1 stříbrnou a 3 bronzové medaile.
