Pyongyang, 6.9.2011KOREA 2011 : Mistrovství světa seniorů v taekwondu ITF
Čtvrtek 1.9.2011
Naše cesta začala ve čtvrtek 1. září v pravé poledne, a jako již tradičně na Ruzyňském letišti. Sešli jsme se všichni včas a v pořádku, někoho přivedla maminka s tatínkem, někoho nový přítel (tímto zdravíme Kamila). Po zhruba 20 hodinách v letadlech, letištích, jednom ne příliš chutném hamburgeru, chaluhách a v jednom oblečení jsme dorazili do Koreje…
Jako první nás přivítal obraz Kim Ir Sena, vojáci a naši dva průvodci alias hlídači, které jsme ihned přejmenovali na Pepu a Marušku. První komplikace nastala, když nám nepřijely kufry, ale s tím si moc starostí nikdo nedělal a prý, že možná přiletí až v pondělí. Přistaveným autobusem jsme přejeli do haly, kde proběhla první registrace, včetně ubytování. Následoval přesun na hotel Yanggakdo, kde již ubytování proběhlo v pořádku. Po velice zajímavé tradiční korejské večeři jsme zcela vyčerpáni skočili do sprch a hurá do postelí.
Pátek 2.9.2011
Ustrojenost stále stejná, pasy nejsou a kufry také ne. Po osmichodové snídani složené ze zeleniny, masa, pečiva, ryb, ovoce a dalších jsme navštívili hřbitov s hrobem gen. Choi Hong-hi. Po stejně obsáhlém obědě jsme celý den prospali, až na 6 členů výpravy – trenéři a 3 dobrovolníci, kteří se vydali na letiště na misi: „Kde jsou kufry”?
Na večeři (stejná jako 1. den) jsme již začali trochu panikařit a spřádat plány na záchrannou misi: „Kde jsou trenéři”?, protože byli již 9 hodin nezvěstní. Naštěstí se včas objevili i s našimi kufry, takže jsme se mohli převléct do čistého (pouze Jirka Teslík ne, tomu kufr nepřišel – zdravíme Alču se vzkazem: „Neboj, postaráme se”).
Na večeři (stejná jako 1. den) jsme již začali trochu panikařit a spřádat plány na záchrannou misi: „Kde jsou trenéři”?, protože byli již 9 hodin nezvěstní. Naštěstí se včas objevili i s našimi kufry, takže jsme se mohli převléct do čistého (pouze Jirka Teslík ne, tomu kufr nepřišel – zdravíme Alču se vzkazem: „Neboj, postaráme se”).
Sobota 3.9.2011
Pasy jsou stále fuč, snídaně stejná, akorát chody začínají pomalu ubývat. Dopoledne jsme si dali seznamovací trénink u řeky a následoval oběd (nesnášíme kuřecí hlavy – plaváčky).
Po poledním odpočinku jsme jeli na výlet do chrámu zakladatele dynastie Koguryo, Jirka už měl vypůjčené tričko, ale jeho kufr stále cestuje někde mezi Pekingem a Pyongyangem. Večeře stejná (tentokrát už máme dost i smažených ryb.
Po poledním odpočinku jsme jeli na výlet do chrámu zakladatele dynastie Koguryo, Jirka už měl vypůjčené tričko, ale jeho kufr stále cestuje někde mezi Pekingem a Pyongyangem. Večeře stejná (tentokrát už máme dost i smažených ryb.
Neděle 4.9.2011
Pasy stále nemáme, jídlo stejné, chody stále ubývají. Zapomněli jsme zmínit, že na snídani dostáváme kefír z místních koziček. Lůca si ho vychutnává každý den, Klaškoun ode dneška taky (zdravíme Máju a Zrzouna). Na dopolední trénink jsme jeli do házenkářské haly a poté jsme se prošli po ulici plné sportovních hal až k paláci pro TKD, kde již probíhaly pečlivé přípravy na MS (od umývání asfaltu až po stříhání trávníku nůžkami).
Odpoledne jsme jeli k věži Ju-Che, přičemž nám dokonce bylo povoleno projít asi 500 metrů městem s nažhavenými foťáky. Přímo u věže jsme si zacvičili Ju-Che tul. Protentokrát se s Vámi loučíme a zdravíme.
Odpoledne jsme jeli k věži Ju-Che, přičemž nám dokonce bylo povoleno projít asi 500 metrů městem s nažhavenými foťáky. Přímo u věže jsme si zacvičili Ju-Che tul. Protentokrát se s Vámi loučíme a zdravíme.
Pondělí 5.9.2011
Pátý den ráno byly na programu resty ze minulého večera. Monika bohužel nestačila na nastolené tempo karetní hry „prší“ a po dvou provarech si odnesla nezávidění hodný trest: musel na snídani tak, jak ji senioři vyzdobili. Pokud je tohle se seniorský módní vkus, tak to raději budeme chodit nazí. Červená deka, polštář, toaletní papír, toto rozhodně nepatří mezi doplňky moderní slečny. Ani té korejské!
Po snídani jsme čekali na naplánovaný dopolední trénink. Čekali jsme v hotelové hale na naše korejské průvodce, pak jsme čekali na autobus, posléze jsme čekali i s korejskými průvodci v autobusu na tajikistanskou výpravu s jejich korejským průvodcem. Takže to vlastně to bylo naše klasické „čekací“ ráno.
Po příjezdu do Taekwon-do paláce, kde se celé mistrovství bude konat, jsme již bez čekání odtrénovali skoro dvou hodinový trénink. Po tréninku jsme opět necelé dvě hodiny čekali na tajikistanské rozhodčí. Po jejich vytouženém příchodu nás pořadatelský autobus odvezl na oběd a polední klid na hotelu. Odpoledne jsme navštívili Historické muzeum. Po tolika nových informací nám řádně vyhládlo a nemohli jsme se dočkat večeře.
Stačilo si jen počkat na zbytek osazenstva autobusu, pak už jen přežít nepochopitelně dlouhou pauzu před hotelem Koryo a už nás autobus vezl směr hotel Yanggakdo. Následovala hodinovka u rozboru videa s taktickou přípravou u instantní kávy v místní hotelové otočné kavárně v 47.podlaží, pak už doopravdy kýžená večeře. Protože nás zítra čeká vážení, dietáři povečeřeli jen srpek melounu a odešli se spařit do sauny. Zbytek týmu se později přidal, ale to až po řádném vytrávení.
Zítra má národní tým na programu vážení s registrací a trénink. Určitě dojde i na taktickou přípravu a odpočinek před čtvrtečním zahájením šampionátu.
Po snídani jsme čekali na naplánovaný dopolední trénink. Čekali jsme v hotelové hale na naše korejské průvodce, pak jsme čekali na autobus, posléze jsme čekali i s korejskými průvodci v autobusu na tajikistanskou výpravu s jejich korejským průvodcem. Takže to vlastně to bylo naše klasické „čekací“ ráno.
Po příjezdu do Taekwon-do paláce, kde se celé mistrovství bude konat, jsme již bez čekání odtrénovali skoro dvou hodinový trénink. Po tréninku jsme opět necelé dvě hodiny čekali na tajikistanské rozhodčí. Po jejich vytouženém příchodu nás pořadatelský autobus odvezl na oběd a polední klid na hotelu. Odpoledne jsme navštívili Historické muzeum. Po tolika nových informací nám řádně vyhládlo a nemohli jsme se dočkat večeře.
Stačilo si jen počkat na zbytek osazenstva autobusu, pak už jen přežít nepochopitelně dlouhou pauzu před hotelem Koryo a už nás autobus vezl směr hotel Yanggakdo. Následovala hodinovka u rozboru videa s taktickou přípravou u instantní kávy v místní hotelové otočné kavárně v 47.podlaží, pak už doopravdy kýžená večeře. Protože nás zítra čeká vážení, dietáři povečeřeli jen srpek melounu a odešli se spařit do sauny. Zbytek týmu se později přidal, ale to až po řádném vytrávení.
Zítra má národní tým na programu vážení s registrací a trénink. Určitě dojde i na taktickou přípravu a odpočinek před čtvrtečním zahájením šampionátu.
