Téměř 30 členná frýdecko-místecká výprava se poslední zářijový víkend vydala do Prahy na Pohár Českého svazu Taekwondo ITF. Naše výprava se skládala nejen ze závodníků (žáci, junioři i senioři), ale také z fandů a fanynek alias rodičů, kteří dělali skvělý support našim mladým bojovníkům. Do Prahy jsme se vydali v pátek 23.9. v odpoledních hodinách a kolem 20:00 jsme dorazili na místo, ubytovali se a snědli poslední zásoby proviantu z domu :-).
Druhý den ráno jsme se posilnili vydatnou snídaní a přesunuli do haly, která byla cca 10 minut od hotelu. Ještě před oficiálním začátkem závodů jsme si udělali s našimi žáky krátkou rozcvičku a zopakovali sestavy a opravili poslední chybičky.
Závody začaly minutou ticha, která byla věnována prezidentovi českého svazu taekwonda, který nás na začátku září náhle opustil. Po krátkém vstupu pořadatele a vyhlášení vítězů svazového žebříčku za rok 2021 byl turnaj oficiálně zahájen.
Naši nejmenší závodníci se žlutým páskem začínali jako první. David Michálek, Tadeáš Tošenovský a Adam Horníček předváděli skvělé výkony a s každým zápasem se zlepšovali. U kluků šlo vidět, že jim na výkonu opravdu záleží a podpora ze strany maminek a tatínků byla velká. Možná i proto se všichni trenéři shodli, že za těch několik zápasů udělali kluci větší progress než za měsíc tréninků. Šlo vidět, že tohle byla velká motivace – ukázat se rodičům a kamarádům, jak jim to jde. I přes veškerou udatnost to bohužel tentokrát nestačilo na medaili. Tyto závody už jsou větších rozměrů a konkurence je velká. Proto je potřeba na sobě pořád pracovat a zlepšovat se. Rozhodně to ale všem klukům velmi pomohlo a věříme, že na trénincích bude z jejich strany o to větší snaha trénovat každý den na 100% .
O pár chvilek později se vrhli na tatami i naši žáci se zeleným páskem. Filip Koziar, Lukáš Pustějovský i Dominik Horníček už jsou ostřílení borci a na ringu jsou jako doma. Jejich tvrdá a precizní technika válcovala jednoho soupeře za druhým. Dominikovi se podařilo dostat přes několik soupeřů, ale nakonec jeho skóre nestačilo na postup ze skupiny. To se naopak povedlo Lukášovi, který bez jediné prohry prošel až do finále. Stejně tak z druhé skupiny bez jediného zaváhání postoupil i Filip. Kluci potvrdili svou formu a setkali se společně ve frýdecko-místeckém finále. Souboj to byl nesmírně vyrovnaný a oba předvedli krásné výkony. Štěstí se nakonec přiklonilo k Lukášovi, který získal prvenství v této kategorii a Filip bral stříbro. Kluci si tak vzájemně vyrovnali skóre, protože na prvním Poháru ČST bylo pořadí obráceně. Gratulujeme!
Během tohoto zápolení se na druhém ringu rozjížděly kategorie žákyň, mezi kterými jsme měli také naděje. Anetka Pikolová a Terezka Tošenovská mezi žačkami se žlutým páskem cvičily velmi dobře a přes veškeré obavy zvládaly svou premiéru s vyšším páskem na velkých závodech naprosto perfektně. V sestavách neudělaly žádnou zásadní chybu a zacvičily bez chyby i vyšší sestavy, které cvičí teprve chvíli. Konkurence v těchto kategoriích je ale velká a proto se nakonec nepovedlo probojovat do finálových kol o medaile. Rozhodně si ale jednu výhru započítat mohou a to ukázka naší zásady nezdolného ducha, protože do každého zápasu nastupovaly namotivované a odhodlané tak, jak si to přísluší velkým bojovnicím.
Zajímavý úspěch zaznamenala Míša Vaverková, která mezi žákyněmi se zelenými pásy vyhrála 2 ze 3 zápasů a byla velmi blízko medaile. Nakonec však rozhodlo skóre, které pomohlo na postup ze skupiny soupeřce z Prahy. Míša tak nakonec skončila bez medaile i přes velmi kvalitní výkon a věříme, že příště to určitě klapne.
Následoval oběd a krátká přestávka pro rozhodčí. Během toho se začali rozcvičovat a připravovat naši junioři a senioři. Mezi prvními na ring zamířil Šimon Surma, který naprosto bezchybně porážel jednoho soupeře za druhým v kategorii modrých pásů. Zaslouženě postoupil bez jediné ztráty ze skupiny a šel rovnou do finále. Opět bez jediného zaváhání smetl soupeře a bral zlato! Gratulace. Do červených pásů Šimon ještě zapracuje na yopcha a určitě bude velkým soupeřem i zde.
Chvíli na to už byl na ringu i náš nejzkušenější závodník Lukáš Daněk. Ten své kvality dal také znát a s přehledem podobně jako Šimon postoupil ze skupiny a zamířil rovnou do finále. Velmi napínavý souboj předvedl s ostravským kolegou, kterému se nakonec přiklonilo více štěstí a Lukáš nakonec získal stříbrnou příčku.
Mezi juniorkami potvrdila svou pozici i naše velká fighterka Kačka Kadlubcová, která si ve sportovním boji (matsogi) zařídila několik výher a nakonec skončila na krásném třetím místě. Kačka má velmi dobře nakročeno do reprezentace a věříme, že její úsilí a výkony ji tam nakonec dovedou. Držíme palce!
Na řadu přišli nakonec i naši senioři, kteří měli lehkou nevýhodu, že jejich kategorie byly spojeny s vyššími pásky. To však nic nezměnilo na jejich výkonu. Přesto Víťovi, Ivě ani Honzovi to nakonec necinklo. Podobně jako naši nejmenší i oni sváděli boj nejen se soupeřem ale také s novými technikami, které nastudovali teprve nedávno po úspěšných zkouškách na vyšší pásky. Jejich houževnatost je obdivuhodná a za tyto výkony se rozhodně nemusí stydět. A to nejlepší na tom všem je, že jsou jasným příkladem toho, že to JDE. Jdou příkladem nejen svým dětem, ale i dalším mladým taekwonďákům a za to mají náš velký obdiv! Moc děkujeme za reprezentaci.
Třešničkou na závěr se stala ještě skutečnost, že Šimon díky dvěma medailím (zlato – tul, bronz – matsogi) získal pohár pro nejúspěšnějšího juniora kategorie B. Moc gratulujeme!
Závěrem se snad hodí konstatovat, že tyto závody pro nás byly testovací začátek sezóny a všichni zúčastnění nyní mají lepší přehled o konkurenci a ví na čem zapracovat. Naše výprava byla velmi početná a to je dobré znamení, že je o závodění zájem.
Věříme, že píle a odhodlání, které závodníci vložili do přípravy se časem vrátí a budeme odjíždět z těchto šampionátů ověšeni jenom zlatými medailemi.
Za celý trenérský tým děkujeme především rodičům za podporu, bez které se to neobejde a závodníkům za vzornou reprezentaci. Gratulujeme všem medailistům!
Autor: Filip Gavlas
